kládati za nejvábivější slib ~olečenského povznesení
a učeneckého šlechtictví/že Tovaryšstvo stojí necelých
pět let před zrušením, netušili tehdy ani jeho pražští
předáci. K nim náleželi tenkráte - v období, kdy do
Cech opožděnými a neoslabenými paprsk}T padal vě .•
hlas Descartesův, NewtonůvaLeibnizův - matema2
tikové a fysikové Stepling, T esánek a Vydra, kteří pro
Dobrovského měli patrně zvláštní přitažlivost, jistě
tehdy větší, než stará tradice jesuitská, vykazující řadu
vlastních, ale neuvědoměných předchůdců jeho, Ba!."
bína, Steyera, Konstance. Jenom mládí velmi nezku
•šené vidí životní cestu před sebou tak přímo napiatu
a tak pohodlně vydlážděnu, zvláště vysvobozuje-Ii je
z domova nehostinného a poměrů zahanbujících / záhy
musí nahlédnouti,žesemýlifo. Přede vstupem Dobrov
•ského do noviciátu neležela jenom pražská léta se vší
bídou chudého studenta, ale také filosofické studium,
které ho trvale vyvedlo z bezpečného okruhu pravo",
věrnosti jesuitské.

Na obzoru mladého filosofa se objevuje vedle mi .•
lovaného jesuity Steplinga také laik a osvícenec Seibt,
pražský vyslanec literární a filosofické revoluce evrop
•skéhozápadu se silným, německo-nacionálním přízvu .•
kem, byl stilistou tak elegantním a řečníkem tak nalé .•
havým,že nemohl zůstati lhostejný vnímavému studen
•.tovi, příchozímu z venkova. Josef Dobrovský přijímá
od něho to, co měl tento krasořečnický a bezobsažný
eklektik nejlepšího, vybroušenou formu a hrotitouironii,
takže se navždy odvrátí od převládajícího dotud slo
•
8