lav, jenž se dožije netoliko punktad, ale i příchodu
realismu a pokrokového hnutí, jest ve svém
romantickém ilusi on ismu pravým opakem soumračného a
skeptického nihilismu vnukova; sebeklamavými
přeludy, odvahou neodpovědného dobrodružství, stálými
náběhy ke krásným činům, dovedl přehlušiti v sobě
hlas "děsu z prázdna", jaký se již v j~ho generaci ozývá.
Celý román děda V áelava Šarocha, zalitý červánky
životního západu s jeho atmosférou odpuštění a
nasycený hlavně v závěrečných kapitolách melancholickou
poesií hlízkého konce, tíhne k typisaci a to dokonce
v evropském rámci, kde běží o představitele Mladého
Německa po revoluci; nad erotickými partiemi,
cudnými ve svých nápovědech, jest rozprostřena bolestná
něha dobrovolného utrpení z vin již neodčinitelných.
Avšak po "Dědu Václa~u Šarochovi" "Vnuk Emil
~aroch" již nenásledoval, a spojitost celku s dějinami
mládeže pokrokářské nebyla zjednána; přese všecky
náběhy se letopisec Čertova Kopyta nevyrovnal s ústřední
zkušeností svého jinošství uměleckým dílem, jež bylo
jeho nejušlechtilejší ctižádostí.

Kolem třicátého pátého roku básníkova nabývá jeho
literární i politický profil pevné výraznosti, a dosažená
zralost jest patrná. V "tiché, mrtvé zátoce ztracené
Bohu, ztracené i světu" byl z nejrozhodnějších
aktivistů. Jako činný politik vstoupil do radikálně
pokrokové strany a prodělal za ni zápas o poslanecký
mandát s "kompaktní majoritou':. Když v něm jako Ibsenův
doktor Stockmann, "nepřítel lidu", podlehl, vydal akta
oněch. "Prohraných kampaní" míse v nich křehkou
lyriku se suchopárem volebních protokolů., Vedle
novinářské činnosti v politické "Samostatnosti" ujal se
i řízení beletristického "Lumíra", zde tradicionalista
literární, jako onde tradicionalista politický. Podnikal
cesty po Evropě, urovnal příznivě svůj intimní osud,
proměňoval básnickou improvisaci v soustavné dílo,
rostoucí organicky. Jeho hlas se stával autoritou na veřejném
foru, byli to hlas důsledného etika a nesobeckého
maximalisty, ale i více: hlas svědomí národa a země,
posvěcený shodou s hlasem dějin.

Umělecká zralost Dykova projevuje se v tomto
ob
21