pro Náprstkovo, později Zemské museum, posléze
i pro vlastní sbírky, jež odkazem přešly do
Národopisného musea českoslovanského.

Současně roku 1886 poznala má matka vesnický
život na Litomyšlsku, když ztrávila prázdniny v za·
chovalé vesnici Budislavi, kam se několikrát k mno·
homěsíčnímu pobytu vrátila; podobně dlela mnoho
týdnů v Lubné na Litomyšlsku, v Nových Hradech
na Vysokomýtsku, v Telecím na Poličsku (v letech
1887-1895). Nejprve, kromě lesní a horské pří·
rody, zajímal ji lid jako národopisnou sběratelku:
s důvěrníky z venkovské inteligence (hlavní zásluhu
tu měla Teréza Klusoňová, choť řídícího učitele
v Budislavi) procházela statky a chalupami, vyptá.
vala se po národopisných, jmenovitě krojových pa·
mátkách, zapisovala si pilně etnografické jednotli.
vosti; nápisy a kresby na lomenicích a litomyšlské
nářečí zajímaly ji velmi záhy; rázovití starci a sta·
řeny, již pro ni také sbírali, budili její zvláštní po·
zornost. Již roku 1891 studovala s dychtivou z,:ě.
davostí a s opravdovým porozuměním náboženský
a duchovní život vesničanů v Budislavi a v okolí,
jak dosvědčuje stať kuse vydan~ později v Českém
Lidu. Teréza Nováková nebyla sama povahou hlu·
boce náboženská a s jakýmsi deistickým liberalis·
mem zápasila velmi dlouho, až do pozdních let myš·
lenkové své zralosti, ale historicky nadaný její duch
umožňoval jí poznávati i chápati veškeré projevy
reformačního hnutí v našem lidu; dávná láska k
husitství a bratrství, vliv Karoliny Světlé, vlastní stu·

28