leckého světoobčanství, ale jím vykonán byl také
důležitý čin osvobozovací, neboť teprve Vrchlický odvedl
české básnictví nadobro ze závislosti na vzorech a
typech poesie německé a spial je s evropským západem,
hlavně s Francií. Není divu, že osobnost tak bohatá
podněty vzbudila celý zástup žáků a napodobitelů, kteří
se vzdělali na týchž vzorech, vyjadřovali týmž slohem,
závodili s mistrem v týchž virtuosně ovládaných
formách. Někteří z nich pokusili se umělectví Vrchlického
smířiti s občanskými ideály a rozmělnili jeho odkaz na
prostoduché náladkářstvi. Několik básníků-kněží užilo
renesanční dikce pohana Vrchlického k tomu, aby ji
stupňovali v lyrické baroko ke cti Madonny, eucharistie
a Velkého pátku. Jini přinesli nový odstín, měníce
zdravou a krevnatou renesanci VrcWického v umění
rafinované, nervní a nachořelé. Hlavní představitel
následovníků VrcWického v tomto směru, Jaroslav Kvapil,
zaměnil záhy za drama a divadlo lyriku lá/tky a
melancholického sněni a dosáhl i mimo hranice Cech
proslulosti jako básník-režisér i jeho dekoračnímu nadání se
dařilo měniti život i scénu v pohádku, uchvacující hrou
světla a tmy, barev a pohybu. Bez Vrchlického nebyla
by se nedlouho před sklonkem století a v důsledcích
literární revoluce české vyvinula ani ona skupina, které
po způsobě francouzském bylo přezdíváno dekadentů
8. která se v kritické teorii i praksi ostře proti osobě V
rchlického obrátila, zvedajíc okázale prapor
novoromantismu, vypadnuvší z ruky Zeyerovy. Nelze-li se
zastaviti u nyvého elegika soumračných nálad a archaistické
výzbroje, u Karla Hlaváčka, jehož cudná a křehkáMusa
vyznala na konec, že není slabá z nudy a přesycení,
nýbrž z hladu. budiž odsud jmenován alespoň
všestranný, ale rr.álo samostatný umělec vybrané formy
Jiří Karásek ze Lvovic, jehož vlastní význam spočívá
v lyrice; zde vypěl nyvou melodii beznadějný smutek
bledých, ano zsinalých vyhnanců ze života, kteří
znechuceni požitkem a odpuzováni svou dobou, prchají do
minulosti a hledají v ní symboly pro stínovou hru svého
nitra.

Myšlenková i slovesná reakce proti Jaroslavu
Vrchlickému a jeho směru nebyla o nic slabší než jeho vliv;