17-
od záměru by) zdržen, kteréžto podezření
jednou od kohosi vysloviti jsem slyšel.

Hutten: Bylo to nespravedlivé podezření,
ať již kdokoliv je vyslovil, nebudu zdržen.

František: Dostojí s)ovu; za něho mohu ti
to slíhiti; neboť důkladně jej znám a vím, do
jakých nebezpečenství se vrhl, aby pohromu
způsobil těm, kteří, 'jak se zdá, mohou býti
usmířeni pouze jeho a Lutherovou zkázou;
tak planou hněvem a hoří záštím, ježto tito
,dva ukázali Německu jejich podvod a
prozradili jejich lsti.

Kupec' Kéž všecko stane se spíše, než aby
jejich př. ní ze splnilo.

František: To přáti všickni dobří s námi
si musí. Ale vidíš již, že není v Německu je·,
diný druh lupičů?

Kupec: Vidím a pokud živ, budu si to vždy
pamatovati.

František: V budoucnosti však skromněji

o nás mluviti budeš?

Kupec: V budoucnosti zcela skromně, ba
s láskou.

František: A vcházíš s námi v přátelství?
Kupec: Vcházím s velkou ochotou; a
prosím, abyste i vy vešli.

František: či nezdá se ti, že jsme se dosti
ji ž spřátelili?

Kupec: Dosti, jestliže vážně jste mluvili, cn
jsem od vás slyšel.

František: Zcela vážnč.

Hutten: Dialogy.

1 2