109

Kupec: Myslím,' že nebude těmi slovy
porušeno přátelství, a nepřijmu je, neboť ani
nedotknou se mne bolestně, myslím, že vy
nebudete mluviti ze záští.

František: Nebudeme mluviti ze záští, chraň
Kristus; ale poctivě a bez nenávisti k tobě se
zachováme, kdyžtě žádáš, aby se to stalo.

Kupec: Jistě žádám a prosím a toužím
převelice poslechnouti, cokoliv povíte; neboť
my si myslíme, že nad náš stav není stavu
šlechetnějšího, a že nám nic nedá se vytýkati.

František: Ukáži, že se dá: a předem.
myslíš, že nemají se nazývati lupiči, již o
nesmírné peníze každoročně Německo oloupí?

Kupec: Zajisté.
František: To vy činíte.
Kupec: My? Kde?

František: Vy, pravím, když navezete sem
praničemné zboží, zlata od nás tolik do ciziny
vyvezete, kolik ani nedá se odhadnouti.

Kupec : Toužím však zvěděti, co jest to za
praničemné zboží.

František: Což není pravá hloupost ten
pepř, zázvor~ skořice, šafrán, hřebíček a toho
druhu koření, byliny, plody a semínka, bez
nichž se mohlo nejen žíti, nýbrž i zdravěji
žíti. Jest to věru neuvěřitelné, aby mohlo
našim tělům prospívati, co u nás nevzrostlo;
kdyby prospívalo, příroda by způsobila, aby
to u nás rostlo: tedy ne pro potřebu, ale pro
požitek se vyhledávají tyto věci, ne aby za-