původní názvy: Tři dukáty (1919), Nejvyšší naděje (1920),
Tři troníčky (1923), Kouzelná lampa (1926) aj.

První z románů, úplně ozářený mystickým symbolismem,
Na horách (1919), zahaluje erotický příběh lásky úmyslně
do temnosvitu pohádky a staví romantickou fabuli mimo
časové a místní určení. Potom se Durychovy romány štěpí
na náměty z přítomnosti a na látky historické. Ony
zahajuje pro Durycha nad jiné příznačná oslava monogamické
lásky, Sedmikráska (1925), kde vnitřní zákon srdce nutí
milence, aby na cestách stálého bloudění v různých
podobách hledal a nalézal tutéž ženu, určenou mu pro život a
pro smrt a označenou stigmatem chudoby, prostoty a
čistoty; v komentáři Jak vykvetla Sedmikráska (1929)
poukázal autor sám k význačnému místu, jaké zaujímá v jeho
díle tato spanilá kniha. K románu z přítomnosti se pojí
tvrdě cítěný příklad rodinného poslušenství a mateřské
kázně Paní Anežka Berková (1931) a chvalozpěv
roztouženého a věrného milování Píseň o růži (1934). Pevnost
v kresbě postava jasné bezpečí v dějovém zosnování jsou
však Durychovi odepřeny stejně jako dar postihnouti ráz
a náladu měšťanského a maloměstského prostředí.

Vysoko se zato vzepjalo Durychovo vypravovatelské
umění v okruhu historického románu. Na základě
rozsáhlého studia osob, dějišť a událostí třicetileté války, ale i z
nového protitradičního pojetí náboženských dějin českých,
nazíraných tu s hlediska přísně katolického, vybudoval
větší valdštejnskou trilogii Bloudění (1929). Usilovalo
román pevné komposice, a ač se přitom jeho zájem
soustředil k slávě a pádu Albrechta z Valdštejna, neučinil vévdt1u
frýdlantského figurou ústřední. Tuto úlohu přiřkl
mileneckému páru českého kacířského emigranta Jiřího a
katolické ~panělky Andělky; .ti symbolicky zosobňují
tragický vztah podléhajícího domácího protestantství a vítězné
katolické protireformace. Umění strhující krajinomalby
situační a náladové projevil Durych též v epilogické »menší
valdštejnské trilogii«, Rekviem (1930), položené vesměs do
doby těsně po katastrofě chebské, kterou se »Bloudění«
končí. Úplně však ztroskotal Durychův um
vypravovatelský a historický v roztřesené fresce z doby vpádu
Pasovských do Prahy, Masopust (1938), Z připravované trilogie
»Země«, mající románově předvést dějiny jesuitského řádu,
vyšel první díl Služebníci neužiteční (1940). Pro mládež
doplnil Olbrachtovo vypravování ze Starého
zákonazpraco
649