Děj Temna vznikl z několika různorodých součástek, jež jsou jen přibližně stmeleny, ne však organicky sloučeny. Není příliš nesnadno zjistiti, že spisovatel do svého rozsáhlého díla vpracoval dvojí úplně samostatné pásmo dějové a že úplné spojení jeho se mu vlastně nezdařilo: jedním jsou zemanské, selské a maloměstské události na Skalce a v Dobrušce seskupené kolem Machovcových, druhým příběhy pražského měšťanstva s rodinou Březinovou v popředí; ony jsou novou čestnou splátkou rodnému kraji, tyto bohatým výsledkem dlouholetého pobytu a studia v Praze. Přechod Machovcových dětí ze Skalky do Prahy není násilný pouze ve smyslu mravním, ale i s hlediska románové komposice; usnadnil sice Jiráskovi sepředení romaneskní zápletky milostné mezi Helenkou Machovcovou a Jiříkem Březinou, jež se pak stává jakousi spojující nití v románě, ale uvedl jej v nepřekonané nesnáze, jak vyrovnati se s panstvem skaleckým. Podobných násilných uzlů jest ve vypravování více: deklamator Svoboda vpraven jest do souvislosti se skupinou Březinovou náhodou velmi naivní; bylo třeba motivace běžné toliko v povídkách detektivních, aby útěk Tomáše Machovce z Prahy přivodil vyšetřování a pád myslivce kopidlanského, a nejinak inscenováno i prozrazení tajných schůzek Bratří v Praze. Děj Temna neplyne téměř nikde z nitra a z volného rozhodnutí jednajících postav, nýbrž ze sterých zevních nahodilostí, z neočekávaných setkání, z podivných shod, z pravděnepodobných známostí - nevyvíjí se přirozeně, nýbrž jest dovedně vykombinován a vykalkulován na základě umných sestav různorodých prvků motivických. A tomu hověla velmi účelně metoda genrová, která v osvětlení drobných scén staví figury, kam spisovatel právě potřebuje. Ničím není nová Jiráskova kronika méně než skladbou freskovou, jak nazval ji a příbuzná díla autorova častěji nerozum povrchních chvalořečníků. Fresko nežádá si pouze mohutné 127