UMĚNÍ jest velkým darem divinace a zkratky:
co dovedl Neruda intuitivně vytušiti a úsečně
semknouti v několik kratičkých »zimních mo'"
tivů«, to prožíval těžce a mučivě plných osm roků.

V těch posledních letech choroby a samotářství,
ne.ztrácí se Neruda jen světu, ale i sám sobě; zjevuje se
jen jednou do týdne s rolničkami draze vykoupeného
humoru, aby pak zavřel se do své chladné, opuštěné
jizby; což by dovedl snésti, aby svět uviděl »že humo'"
rist do koutku jde a pláče«? Je po rovnováze, vypra",
cované tolikerou methodou praktického mudrce; je po
všem bezpečí vybojovaném na životě; nejen fysicky
otvírají se vždy staré rány. V této pašijové době vzni=
kají básně, které jsou shrnuty do fragmentární sbírky
»Zpěvů pátečních«; ty vznikají naprosto jinak než kte'"
rákoliv z předchozích Nerudových knih básnických.
Kupily=li se v bohatých a štědrých dobách Nerudova
tvoření jednotlivá čísla rychle a organicky ve větší
celky, doplňujíce, rozvíjejíce a ucelujíce se vzájemně,
vyrážely jednotlivé kusy »Zpěvů pátečních« v dlou=
hých mezerách jako horká zřídla prýštící z hlubokých
vrstev téhož bolestného cítění a ztrácející se zase v so",
pečné půdě; to, co zůstalo, jest deset výbušných vý",
křikli, obdobného citového pathosu, leč není to orga=
nicky rostlý útvar umělecký zrodu »Ballad a romancí«
neb »Prostých motivů«.

Již uprostřed mezi malebnou epikou a v~ipnou 8'no'"
mikou »Ballady české« a »Romance o KarlJ1 IV.«
vlnily se temné kruhy pathetické »Romance o Cerném
jezeře«; lokální inspirací, meditativní notou, stilově, ná=

86