Kdo na svatbu byl pozván aneb s některou z obou rodin jen
poněkud přišel do přátelstva, náramně si na tom zakládal. A
panímáma Blažková z chalupy na hrázi honosila se obojím a byla
proto po celý čas příprav k svatbě mezi hospodyněmi osobou
velmi důležitou. Divily se tyto nemálo, že bude Blažková, či
Kerhartová, jak jí dosud podle stavení říkaly, vedle bohaté
Podskalské a vedle Horačky, nejpřednější selky na Sedlištích, "starou
svarde", ačkoliv je pouze na chalupě; avšak pak ihned si to
hospodyně vysvětlovaly tím, že přijde Kerhartice s nevěstou do
přátelstva. Jejímu muži, Blažkovi, mladšímu bratru nevěstina otce,
podíl právě tak vystačil, aby se ke Kerhartům přiženil. Nemělť
starý Kerhart synů, leč jen dvě dcery, z nichž starší obdržela
chalupu, mladší pak byvši švagrem Blažkem vyplacena, vdala se
za mladého pomocníka z Chotěnova, nynějšího pana učitele "na
skalách".

Nepřišlo takto učitelování z rodu; neboť i starý Kerhart vedle
pantáty Zerzána (jemuž pro drobnou postavičku "Zerzánek"
říkali) a Najmona děti budislavské a sedlištské v zimě a na jaře
vvučovával, u osadníků ve značné oblibě a vážnosti byl a o
masopustě, a božích hodech vždy hojně "vykoledoval". Starý Kerhart
byl takto vyučeným krejčím a dělal nejvíce dílo "panské"; ale
měl dar ducha svatého a třeba žádných zvláštních škol nebyl
navštěvoval, učil děti k spokojenosti sedláků i chalupníků, jimž
nechtělo se děti za ne času do dalekých vesnic posílati. To
potrvalo, dokud rychtář Holec r. 1824 o školu v obci se nepřičinil
a "páni ve meste" o nějakých deset let později věci řádně se
neujali, tak že pan učitel nemusil chodit po staveních "po pořádku"
a každého jitra, ať byla plískanice nebo zámětě, letět do
Mladočova hodinu vzdáleného na varhany zahrát, nýbrž řádný plat
dostával, pole najmouti a z hojného dříví škole poskytovaného ještě
šindele na prodej dělati mohl.

U krejčího a učitele Kerharta také šenkovali a o "poscení" a
v masopustě muzikanti na paláci tam vyhrávali. V bednění pak
pod palácem měl pantáta zavedený prodej tabáku. I panovala
u Kerhartů poměrná zámožnost, a Blažek, řemeslem řezník,
přiženiv se "na hráz", hleděl taktéž živnost zvelebiti. Ale bylo to
přece jen na chalupě, - a Podskalským, Blažkům, Horákům neb
dokonce Krčmářům se Kerhartovi rovnati nemohli.

Mělať tudíž panímáma Blažková již ode dne, kdy spolu s mužem
byla od prvního mládence pěkným veršovaným "vinšem" na
svatbu pozvána, naháňku, aby se před starosvatbími a ostatními
svatebčany nezahodila, nýbrž ve všem, jak se patří, se postavila.
Husu vykrmila pěknou a spolu s několika kohoutky, hrudkami

20