úkol ten čestně, jak svědčí monografické práce
Dob=nerovy, Peldovy, Ungarovy i soustavnější díla V oig
•tova a Procházkova. K osvícenské tendenci, která
konečně dala dostiučinění význačným i podružným
zjevům náboženského hnutí českého, družil se v těmto
studiích živýzájem o slavnou minulost národní,radostná
hrdost na starou kulturu českou, buditelská snaha VY"
chovávati současníky srdečným výkladem o pokroči
•lém vzdělání předků; zvláště u věrného balbínovce
V oigta, který se k osvícenským názorům vrstevníku
choval co nejzdrželivěji, hlásil se živě zřetel buditelský ,
stejně jako u slavisty Durycha, názorově i citově s ním
spřízněného.

Uprostřed těchto otázek a úkolů vědecky vyrůstal
mladistvý Josef Dobrovský a ke všem zaujímal od za ..•
čátku stanovisko přísně kritické. Vlastenecko buditel
•ské pojetí V oigtovo a jeho stoupenců by 10 mu však cizí,
naopak jeho skepse se obracela s nedůvěrou ke všem
tradicím; osvícenské obrazoborství otřásalo všemi
ná=zorovými i hodnotícími odkazy dob méně svobodo
•myslných; zkumný rozum zamítal všecko, co bylo
doprovázeno citovým nadšením a důvěrnou úctou fO'"
dákŮ. Snažil se vymýtiti protireformační před sudky
o slovesných dílech z doby husitské a bratrské, k jejímuž
náboženskému obsahu za chovával poněkud pohrdavou
lhostejnost muže povzneseného nad bohosloví a jejíž
mravní význam úplně unikal jeho snahám o snášenli ..•
vou humanitu. Nezbavil se však předsudků osvícen
•ských, despektu k středověku, hrubého neporozumění

43