proti vídeňské oposice, která mínila chrániti stará práva
zemská; kněžstvo, řádové i světské, chtělo čeliti přede.
vším proti církevním úchvatům bezohledné státní moci
a opíralo se o zásady protireformační;
učenci-vlastivědci výmluvnými poukazy na slavnou minulost země
a na vysokou kulturu národa pokoušeli se vzdorovati
rakouskécentralisaci azároveň nenasytným choutkám
germanisačním. Takto se šlechtická oposice stavovská
zbarvovala víc a více vlastenecky, a vlastenectví
zemské nabývalo stále zřejmějšího přízvuku národně jazy..,
kového - byla to zároveň průprava českého
obrozenského hnutí i pokračování ve starých sr:ahách poběro
•horských vlastenců rázu Balbínova.

Nosticovskýsalón bylspolečenskýmstřediskem téže
kulturní skupiny, která se proti vídeňskému oficiálnímu
osvícenství, zastoupenému v Praze emisaři velmi hor..,
livými a podnikavými, ohlašovala již r. 1772 v proslulé
kritické revui a o tři léta později sdružila v Soukromé
Společnosti: zájem historický, horlivost vlastivědná,
jazykové i kmenové uvědomění české, smysl pro slavi..,
stická studia slučovaly zde šlechtice i kněžstvo,
pokrokovce i racionalisty, stoupence nových vědeckých
metod i epigony barokní učenosti. Tři mužové zosob.
ňovali toto vlastenecko vědecké snažení nejplnejia také
je stavěli mladšímu Dobrovskému před oči: zakladatel
Společnosti, geolog Ignác rytíř Born, a jeho oba přáte.
lé, literární dějepisec Mikuláš Adankt Voigt i historik
František Martin Pelcl, hlavní hofmistru N osticů. Z ji ..•
skřive duchaplného šlechtice Borna a z vážného řádo-