hového baroka ve vědeckém výkladu a přepiaté pate#
tičnosti výrazové, v tom záhy opouští své jesuitské
učitele nadobro. Ale nadto slyší v německých před~
náškách Seibtových poprvé velká jména kritické filo"
sofie západní, která v tehdejší Praze mají přízvuk
kacířský a seznamuje se s jejich významem, aniž
positivne založená povaha jeho touží je sledovati na
cestách spekulace a obecných koncepcí, nad něž Již
tehdyžákSteplingůvstavíjistotupoznánímatematické~
ho; Descartes jest filosofem mladého klerika.

Ten se nerozhodl ani pro bohosloví ani pro řád jesu~
irský z potřeby náboženského vytržení, nebo ze sklonu
pro teologické poznání světa a pravdy; naopak Ještě
před rokem dvacátým jsou u něho historicko ..• filolo-"
gické záliby patrny, a biblické studium stojí zřejmě
v popředí jeho zájmu. Tři čtvrti roku, které ztrávil
vjesuitském noviciátu a jež ho přivedly poprvé do Brna,
neznamenají mnoho v životě jinocha, jehož pravou
skutečností jsou knihy a nauky, a když se po zrušení
řádu vrátil opět do Prahy, aby dostudoval bohosloví,
pokračoval prostě v přípravě k dráze učenecké, pro niž
se rozhodl s bezpečností raného sebepoznání.

Biblická hermeneutika, která z pomocné nauky v o
•svícenském století rychle narostla v nebezpečně důsa~
DOU biblickou kritiku, byla tehdy ze všech filologických
oborů vědou nejmódnější a pronikala vítězně z
protestantsky pravověrného Německa i na vysoké školy
v Rakousku, ač se tomu katolické kněžstvo tuze brá ..•
nilo, kdežto vládní reforma bohosloveckého studia pod
•
9