nost k bodrému Bendlovi, nenáročnému
zástupci Aleksandra Sergějeviče Puškina v české
zemi. Hledala ve tmě jeho ruce a pevně je
stiskla: "Děkuji ti, Václave, že jsi dnes přišel."

Bylo ticho a tma v domě i na ulici. S
Dobytčího trhu nezaznívaly údery radničních hodin,
ani pravidelné kroky vojenské stráže. Jenom
chvílemi se Boženě a Bendlovi zdálo, že venku
šumí a zpívají vody, odrážejíce svůj tekutý
opál o mramor nádrže. Byly to vody
Bachčisarajského fontánu.