116 memento: nezapo'meňte, že cit, jímž se inspirujete, jest čímsi hlubokým, osudovým, tragickým; není to vznět libovolné chvíle, není to příležitostné nadšení. i ve "Zpěvech pátečních" Neruda sestupuje na dno lidské bytosti. Těmito složitými a často neschůdnými cestami tvrdého vnitřního vývoje postoupil Jan Neruda k výši národní klassičnosti. Teprve pokolení, jež dozrálo po jeho smrti, uvědomilo si to plně a cítilo kus osvobození v tom vědomí. J emu byl Neruda drahým básníkem ze sterých příčin. Především proto, že svou poesii tak intensivně žil, že svůj vývoj zaplatil takovou měrou hrdé strázně, že naprosto ztotožnil člověka s poetou. Jistě najdou nové generace nové vztahy k Nerudovi, snad vztahy lásky vášnivější, snad i na chvíli vztahy prudkého odporu. Nižádné z nich nezůstane však lhostejným: s o p r a v d o v Ý m n á F o dní m k I a s s i k e m musí se každá z nich vyrovnati.