kacíře, na duchy vzpoury ,negace, skepse. I já miluji umělecky
toto křepké a vítězné dilo. Avšak, kdybych napsal dialog
o tragice našich dějin, zvolil bych si za symbolickou plaketu
jinou plastiku hradčanskou: pologotického,
polorenesančniho svatého Jiří, tváří v tvář pražskému hradu, pod jehož
lehkým a přece bezpečným kopím svíjí se poražený starý a
nenasytný zrnek, duch otroctví a závislosti, syčící ještě v
umirání: Zůstanete navždy národem služebným; zbývá vám
jen vybrati sž důvtipnou úvahou, k o m u chcete otročžti I