že pouze v národnosti jest živá a svobodná plnost
života jednotlivcova. A tak zdůraznila Teréza
Nováková ve vrcholných svých knihách i své hrdé a
čestné češstvÍ. Tato mravní jistota, že k dokonalému
lidství můžeme dospěti pouze skrze opravdové a
dovršené češství, byla z vůdčích zásad jejích
posledních let, kdy k vyspělosti rozumové přibyla
bezpečnost mravní zkušenosti. Tenkráte v jednom z
posledních svých článků feministických, Svazy žen a
nacionalismus, napsala památná slova, která dlužno
považovati za její důtklivý odkaz:

"Štěstí, povznesení, kulturní ucelení a mravní
prohloubení jednoho národa jest společným zájmem
všech jeho členů; nechat společně k němu pracují,
v míru, v dorozumě~í, rozdělíce si úkoly podle svých
schopností, individualit a prostředků. Podobná
společná práce uspíší vzájemné poznání a tím i
vzájemnou úctu; nelze si pomysliti, že by žena, pracující
a snažící se po boku mužově. neustálila v něm ˆ
pokud není ducha obmezeného neb nezdravě
umíněného! - přesvědčení o plné a rovné své ceně
a takto i jeho nepřiměla, aby pomáhal jí získati toho,
čeho dosud se jí jako příslušníci pohlaví dlouho

zanedbávaného nedostává. .

Práce ve velkém světovém rámci podle
všeobecných pravidel jest zatím za poměrů stávajících
nemožna, nemožna alespoň v jistých oborech. Zajisté
i její čas přijde se vzdělaností stále se prohlubujícíj
s humanitou vždy se tříbící; až to bude, pak ona
činnost, pojímající miliony různorodé ve svůj
kolo
22