s VATOví T S K A E LEG I E

Vkrutých a smutných nocfch válečného času, když v úzkosti,
v hněvu neb v pochybnostech uvázla přátelská di~kuseo politickém
příští našeho národa, vzali jsme pláště a klobouky a pospfchali ze
svého malostranského bytu buď Nerudovou ulicí neb Novými
zároeckýmischody na hrad pražský.Natřetimnádvoří,do jehož tvrdé
tmy nepadal ani z jediného okna odlesk planouci lampy,
přeŠlapoval· netrpělivě německý. Či maďarský voják na strážij plechový
lev na věži svatovitské skřípal a vrzal sípavě v nárazu větruj jenom
voda v kašně se svatým Jiřím zpívala polQhlasněa konejšivě svou
nekonečnou ukolébavku. Královský hrad spal v mlčení a temnotách
pevně a s majestátem, jakoby ve snách vyčkával se samozřejmosti
zcela svrchovanou i ponořen do kamenných hloubek svého snění,
nedbalo nás, o naše pochybnosti a naděje.

Obcházeli jsme pak svatovítský chrám, který svou přísnou
asložitqu gotikou pateticky členil noc a temnotu,vrhaje na ni chvílemi
pable~k-~~é--podivuhodné zlaté mříže v prvním patře hlavní věže
nebo záhadný svit v tabulkách štíhlého okna. Chrliči na nás štěkali
z hustých stínuj těžké Hály hrozily nám nad hlavou jako krápníky /
chodci, jemuž v jeskyni zhaslo světlo j ze studených
prostornovostavby vanula nám dotváře ne zasklenými okny ještě hlubší noc.
Gotika má vedle prosté a zbožné vznešenosti také svou patetickou
hrůzu, svou půlnoční magií, svUjdivadelní děs - zde jsme toho
všeh() okoušeli jako omamriého prostředku proti době, která nás
tísnila.

Právě ·za těchto.· obchůzek pochopil.jsem poprvé cosi, co mně
po Jéta .zůstával()záhadno a
lho.stejno-sittyslnovostavbysvatovítské. Studená a školská~otika povídeňštělýcharchitektti KranneI'a
a.:Mokra nemužev;ěru odměřeným a akademiCkým svým\výrázefu
ariiupoutatianLuchvátiti.Jeéli. ve svém okruhu . slohové imitace
čist~u pracf, není jistě.osobitěpojatým aintensivně prožitým tvurčím
dílem. Proto. nedovedl jí zachrániti ani jasný vkus a historický smysl
Kamila Hilhertá, jenž by byl rád chladné, fedllOtvárné konstrukci
propujčiLněco zesvbnužné spanilosti.umělecké. Výtvarný zpusob,

57