v okolí, jak dosvědčuje stať kuse vydaná později
v »Českém lidu«. Teréza Nováková nebyla sama
povaha hluboce náboženská a s jakýmsi deistickým
liberalismem zápasila velmi dlouho, až do pozdních
let myšlenkové své zraloati, ale historicky nadanÝ.
její duch umožňoval jí poznávati a chápati veškeré
projevy reformačního hnutí v našem lidu; dávná
láska k husitství a bratrství, vliv Karoliny Světlé,
vlastní studium dějepisné, kdy psala obsáhlé dilo
»Slavín ženčeských«, podporovaly její sklon.
Nesprávno však jest, hledá-li se tu někdy ohlas
myšlenek Masarykových a Denisových; jejich díla
moje matka četla mnohem později, když již vlastni
jeji názor o náboženském životě vesničanů
východočeských byl uzrál. Ve zmíněné stati
nacházejí se již první skrovné nápovědí k pozdější
největší románové skladbě Terézy Novákové »Děti
čistého živého«; hned za prvnich svých pobytů v
Budislavi poznala tam a hlavně v sousedních,
velmi rázovitých Kamenných Sedlištích, některé
postavy, které v románové obměně vystupuji v
památném tom díle, při jehož vzniku vědecké dilo
Rezkovo o »Dějinách pr08tonárodního hnuti
náboženského« mělo podil zcela nepatrný.

Zprvu netušila Teréza Nováková sama, že
bohatých svých poznatků a poznámek národopisných
užije povidkověj vracela-li se novelisticky k
místům prázdninových svých pobytů, měnila je v
dějiště svých konversačnich novel neb lyricky
zbarvených pohádek. Prvni novelistícká práce,
založená na intensivnfm studiu bytu, mravů, povahy a
jazyka lidu na Budislavsku, jest »Drohová
polévka«, psaná r. 1893 dle příběhu i postav na
Kamen
13

193