odčinění od mocností nebeských: hihlický protestant Komenský
má nejhlíže k Bohu, s nimž jest v přímém a hezprostředním
svazku, kdežto harokní katolík B alhín se utíká pod ochranu
svatého prostředníka a důvěrnou modlithou k němu, dědici české
země, nachází úzkostné spojení s nejdávnější tradicí domácího
vlastenectví.

Víme dnes, že tento dvojhlasý zpěv, v jehož chmurném
maestosu se stále se strhující účinností proplétá těžce tragický has
Komenského s Balhínovým jasným a holestným tenorem, není

jenom jinale z heznadějné dohy národního úpadku, nýhrž že
zároveň ohsahuje motivy, které o století později počalo národní
ohrození zprvu jen nesmělým tremolem preludovati, hrzy však
rozváděti v rozvětvenou skladhu složité myšlenkové výstavhy~'
Komenský i Balhín stávají se dílem hezděčně dílem uvědoměle
vlasteneckými učiteli našich huditelů.

Dlouho před tím, než mohla skromniCká ohrozená literatura
novočeská poukázati k dílům, v nichž myšlenka i slovesná
forma vytvářejí živou a života schopnou jednotu, krčily se
halhínovské motivy v ohměnách hud lidově naivních neh pedanticky
učeneckých tu v horlivých ohranách jazyka a národnosti, onde
v předmluvách k vydání starých památek, někdy uprostřed
filologických výkladů odhorných a jindy doprovodem k
lidovýchovným pracím dějepisným~)eště památné vlastenecky
ohranné dialogy Jungmannovy těžily vydatně z této sethy. Postupně
přihývá těmto vlasteneckým projevům huditelským vědomé síly
a pomalu také i politického rozhledu. Romantická citovost
naplňuje je vzrušeným zanícením~' horlivý kult dávné minulosti
i emfiltická oslava heroických a idylických míst domova
dodá
vají malehné dekorace vyznáním a výzvám výmluvných neh

12