PALACKÝ JAKO ORGANISÁTOR.

119

pO smrti císaře Františka vynořil se plán stavů" uctiti
Jej v Praze pomníkem na nábřeží, dnes Františkově,
Palacký duchaplně spojil ideu vzdáti monumentálním
podnikem hold zesnulému vladaři i opatřiti nové, vhodné
místnosti pro museum zemské. V podání stavovskému
výboru zemskému 14 zdůvodňuje i formuluje .Palacký
svou myšlenku zevrubně: ukazuje ke vzniku četných
vědeckých, uměleckých a průmyslových spolků za vlády
císaře Františka 1. a navrhuje, ,aby na onom nábřeží
jako pomník císaři Františkovi I. postavena byla
prostorná budova ve vznešeném slohu pode jménem
Francisceum, a aby zařízena byla k umístění nejvýbornějších
ústavů za jeho vlády povstalých, jmenovitě
vlasteneckého musea, umělecké akademie, konservatoře a jednoty
průmyslové.' V dalším návrhu precisuje svůj
architektonický plán: myslí na budovu po celé délce
navrhovaného nábřeží v ,nejušlechtilejším slohu
římském'a přece mluví současně o požadavku, aby ,nová
budova byla naprosto česká v myšlence, plánu, materiálu
a provedení' - s rotundou o vrchním světle pro sochu
císařovu a později pro plastické jiné obrazy velkých
Čechů, s galleriemi na vysokých sloupech
mramorových, a určuje již jednotlivé místnosti pro musejnÍ
sbírky, rozmnožené a rozdělené podle nového plánu
organisačního. H> Ale plán přes původní souhlas stavů

,Pochválen buď Hospodin I
Nebuď, brachu, ťululum:
není zde větrný mlýn,

7.de je české museum.'

(K. Havlíček, ,Básnické spisy', v Praze 1897, str. 149.)

11 Gedenkblatter str. 112--116 a Drobné spisy III, 287-290.
1:, Gedenkblatter str. 121~124 a Drobné spisy III, 294-296.