Doba válečná a popřevratová.
(1914-1938) .

Povaha doby.

Vypuknutí světové války v červenci r. 1914 uvedlo v úžas
nepřipravený národní tábor český, rozeštvaný třenicemi
politických stran. Za obnoveného absolutismu a za
vojenské krutovlády byla všecka práva občanská zrušena a
zejména svobodný tiskový projev kritického rázu byl úplně
znemožněn.

Ještě před světovou konflagraCí upozorňovali časoví
básníci Machar, Bezruč a Dyk na nebezpečí blížící se
bouře a ukazovali, na které straně je místo pro českého
člověka. Když pak jim a jejich druhům bránila censura za
vojenského nátlaku v přímém projevu, vytvořili si
důmyslnou řeč jinotajů, zkratek a narážek, aby se dorozuměli se
svými čtenáři. Hlavní úkol nadešel nyní spisovatelům
národním z období ruchovského, namnoze již zapomínaným,
J. V. Sládkovi, Sv. Čechovi, E. Krásnohorské a přede
všemi Al. Jiráskovi. Vedle aktuálnosti obsahu, který
vnucoval analogii s přítomností, zdála se nyní jejich zastaralá
forma celkem podřadnou. J. S. Machar a P. Bezruč brzy
propadli pronásledování vojenské justice a mlčeli, ale
V. Dyk, také obžalovaný a žalářovaný v dobách
největšího útlaku, neustával lyrikou výmluvnou při vší své
stručnosti připomínati slavné dilema národního osudu:
buď synové národa nasadí všechny své síly k osvobození,
nebo se odsoudí k odvěkému poddanství; nalezl pro ně i
klasickou formulaci vloženou do úst země: »Opustíš-li mne,
nezahynu. - Opustíš-li mne, zahyneš!« Jeho mravní a
citový hlas nebyl však osamocen. Chválu domova a jeho sil,
zaručujících svobodnou a čestnou budoucnost národa,
vyzpívali stejně staří národníci E. Krásnohorská a F. S.
Procházka jako vitalističtí hymnikové A. Sova, Oto Theer,
A. Macek, Jar. Kolman; i v poesii Březinově, dávno zmlklé,
objevovány byly prvky národně sílící. Stejně silně působila
i zkratková poesie K. Tomana, písňová stručnost Fr.
Šrámka a lyricky výkřik P. Křičky »Medynia Glogowska«. Ale
i spisovatelé vědečtí, essayikové a kritikové postavili se
po bok básníků. Dějepisec Jos. Pekař působil projevy stá- .
toprávního povědomí, v pracích Arna Nováka a Em.
Chalupného zesiloval tradicionalismus studiem osobností a děl

568