gické stáří posměšně pohrdá; stavba jest rozsutá až k
fragmentárnosti.

Na vrcholku své síly stanul Fráňa Srámek v popředí
českého slovesného umění a na sklonku války i v časné
době popřevratové vykonával na mladší a nejmladší
pokolení vliv rozhodující. Bylo to vitalistické období,
nakloněné k optimismu a k smyslové idyle, v němž se po
útrapách válečných rozvíjelo lidství zachráněné z bouřlivé
vřavy světové. Tehdy bylo zapomenuto, že pod životními klady
Srámkovými leží ukryta jednak protestní bolest, jednak
melancholie z prchavosti požitku, jednak i pesimistická
nedůvěra erotická; tehdy pro okouzlující impresionismus
básníka hlubokého citu, ale uzounkého života
intelektuálního promíjeny mu nedostatky konstruktivní a
komposiční, jež mu znemožňují opravdovou tvorbu románovou.

Volněji se skupinou impresionistů souvisí František
SkáceIik (* 1873 v Přerově, t 1944 v Praz~), povoláním lékař,
činný také jako zpravodaj o písemnictví, divadle a umění
výtvarném. V novelistických prózách Sebevraždy milenců
(1910) a Povídky o umělcích (1928) i v široce založeném
románě stavovské problematiky Venkovský lékař (1937)
zaznamenává intuitivně náladové, citové, ale i mravní
záchvěvy duší, rozvrácených erotikou, uměleckým
ztroskotáním, blízkostí smrti. Dva jeho klíčové romány mají široké
umělecké, společenské i politické pozadí: Architekt Malota
(1938) je psychologický román literární společnosti let 90.
(Salda, Svobodová); Opustíš-li mne ... (1940) je
dokumentární román o V. Dykovi. Etický živel odlišuje od
ostatního impresionismu vrstevníků jeho psychologicky
hutné práce, psané v nejlepších partiích prózou značně
sugestivní.

Nová vlna naturalistická. Ačkoli kritičtí teoretikové
prohlašovali, že naturalismus jest nadobro překonán, cítili
mnozí spisovatelé, že ani zdaleka nejsou vyčerpány jeho
vešleré možnosti. Velký románový epik, . tkvějící ·kořeny
v prvním období českého naturalismu, K. M. Čapek, ukázal
plně až v druhém desetiletí xx. století, kolik lze z
naturalistické metody vytěžiti. S jeho spisovatelským vyzráním
se objevuje v Čechách nová vlna naturalistická. Míníme
tím romanopisce a povídkáře, kteří se snaží o věcně
přesnou malbu skutečnosti, založenou na dokumentech;
podřizují deterministicky jednotlivce jeho společenskému okolí,
zdůrazňují animální neb alespoň biologickou stránku
živo
34 - Arne Novák: stručné qějiny literatury české.

525