hony (1916). Z cest do Vlach za výtvarným uměním a
starými kulturami vznikly Listy italské (v »Novině« 1908
a 1909) ; pohrobně vyšel krajinářský a lidopisný náčrtník
Barvy Jugoslavie (1920), vzniklý r. 1911 na březích
jaderských.

Vedle významu pro českou prózu výpravnou na její
cestě od realismu k novoromantické stylisaci a od
impresionismu ke skladnému typisování má dílo R. Svobodové
hodnotu také jako dušezpytný a kulturní dokument svého
období a své generace: co básníci mužští vypěli lyricky,
tomu mezi českými ženami dala R. Svobodová nejvýraznější
epický tvar. Dekadenci, jíž pohrdala, nedovedla se však
úplně vymknouti; prostoty, po níž prahla a do níž se
utíkala, dospěla pouze zřídka (zvl. na některých místech
»Černých myslivců«, v »Pokojném domě« a několika
povídkách dětských) ; harmonie, o níž snila jako žena i jako
umělkyně, zůstala jí odepřena.

Oba hlavní proudy, splývající ve výpravném díle R.
Svobodové, impresionismus jako výraz vnímavé citlivosti a
eticky podložené úsilí o kritiku života a o vztyčení
kladných typů mravních, se u jejích vrstevnic a žaček
rozbíhají. Některé ze spisovatelek měly impresionistické
začátky, od nichž se později energicky odloučily, tak A. M.
Tilschová, Marie Majerová, Marie Pujmanová; z
impresionismu vyšla také Helena Malířová, která se však brzy
spokojila s nížinami literatury konvenční, někdy socialistického
nádechu.

Růženu Svobodovou, s níž v I. 1902-1920 žila v stycích
přátelských i literárních, převýšila jen Božena Benešová
kritikou mravně společenskou, úpornou snahou o duševní
vzestup a o etické klady. Byly to v podstatě v životě i v
tvorbě povahy protichůdné, ale bez vlivu milované
učitelky, která v ní probudila energii pracovní, by se nebyla B.
Benešová vyvinula k své opravdové osobitosti. Božena
Benešová (1873-1936) se narodila jako Božena Zapletalová
r. 1873 v advokátské rodině v Novém Jičíně, ale dětská
i dívčí léta prožila v Napajedlích, kde se i provdala za
úředníka dráhy Jos~fa Beneše; mimo slovácké maloměsto
Napajedla působil na ni i valašský, přírodou i lidovou
tradicí bohatý Frenštát, kde se seznámila s R. Svobodovou.
R. 1908 se přestěhovala do Prahy, působila tam kriticky
a novinářsky a tam i zemřela r. 1936.

518