močník, vykladač a napodobitel moderní lyriky
západoevropské, Emanuel Lešehrad (vl. Josef Maria Emanuel z
Lešehradu, úředník Zemské banky, * 1877 v Praze). Trojí
pořadí jeho Kosmické pouti (1930-1931, 1931-1934, 1934
-1936), která shrnuje jeho hojnou lyriku, vydávanou od
r. 1898, ukazuje cestu od odvozené dekadence k
sentimentální romantice a od ní k optimistické lyrice kosmické a
mystické. Vedle francouzských symbolistů a dekadentů
překládal z německého kosmika Momberta a z Američana
Whitmana, kteří silně ovlivnili jeho lyriku původní. Ve
stopách Karáskových a Arbesových pěstuje i povídku a
román dušezpytných záměrů a napsal i několik scénických
prací. Literárně historické jeho statě pouze informují a
re
ferují. .

Některým mladším básníkům učarovala skvělá zdobnost
symbolů a novoromantika nabyla u nich samoúčelné
zdobnosti, nedbající ani o prožitek ani o novost motivů.
Nejlepší z nich nalezli svůj výraz v jiných druzích slovesných
(ll. Medek, Ant. Trýb) , jiným byla jen přechodným
stadiem. Z ní vyšel i originální spisovatel a novinář Jaroslav
Kolman-Cassius (* 1883), autentický povídkář i dramatik
válečný, politický i umělecký satirik a výtvarný zpravodaj.
Vzácným darem přednesu baladického a romancového, a to
i v námětech lyrických, projevil se až kolem padesátky
(Réva v záři měsíce) 1933). Sbírkami Ovčín (1937), Prsten
(1941), Balady (1943) a Elegie (1944) dozrál v
opravdového lyrika, který dovede najít ve zhuštěném výraze vždy
nové tóny ve vztazích k domovu, ženě i smrti. S prudce
prožívanou národní katastrofou z 1. 1938 a 1939 vypořádal se
v mužných sbírkách Železná košile (1938) a Hranice hoří
(1939) a nacistické běsnění stalo se motivem baladické
lyriky v knize Koně v noci (1945).

Dekadentní směr, odvrácený od života, vzbudil záhy
prudký protitlak. Samo mládí volalo po vášnivém přilnutí
k životu a k skutečnosti; moderní doba doléhala se
společenskými a mravními otázkami na duchy čilé a zdravé,
kteří pohrdali spiritualismem jako důsledkem
neschopnosti a útočištěm omrzelého zhnušení. Tento protest proti
dekadenci, ale brzy také proti symbolistickému pojetí
básnictví zdvihl S. K. Neumann a v něm ho později následovala
řada básníků.

Stanislav Kostka Neumann (* 1875), narozený 5. června
1875 v Praze ze staroměšťanské rodiny, prošel pokrok
0
472