nerových Idyl, Florianův román Nllma PUUlJlilills (1808)
a přebásnil proslulý lyrický katechismus sentimentalitv
XVIII. stoL, Youngovo Kvílení ancbo Ro::jímállí noční
(1820). Z činnosti na universitě vznikla Praktischc
biihmische Grammatik (1804, později ještě ti'ikrát), zakládající
se na pracích Dobrovského, ale stavějící se proti
pravopisn~'m reformám Dobrovského i proti vědeckému
jazykovému neologisování.

Největší zásluhy získal si však Nejedlý jako vydavatel
Hlasatc!e českého, v němž uveřejňoval nadšené články
vlastenecké, obhajující český jazyk. Zde vyšla jeho vstupní
řeč universitní Akadcmischc Alltrittsl'cde a jeho pojednání
O lásce k vlasti i významná stať Jungmannova »0 jazyku
~eském«. V jazyce a národních mravech viděl J. Nejedlý
podstatu vlasti a tím se jevil předchůdcem snah
Jungmannových a jeho skupiny. Záhy se však literárním snahám
odcizil a stal se zkostnatělým a neústupným
konservativcem, v němž nová škola viděla zapi'isáhlého odpurce.

Když roku 1815 přesídlil dvaačtYÍ'icetiletý Josef
Jungmann z Litoměřic jako profesor na akademické ~ymnasium
do Prahy, stal se středem národního života literárního i
vědecl<ého a zastínil i samého Dobrovského silou svého vlivu.
Kdežto však Dobrovský soustředil kolem sebe v)'hradnč
ruch naukov}', upoutal Jungmann i básníky: nejsa bez
zájmu politického, zab}'val se se sVO:J družinou též otázkami
veřejn}'mi: všude se vyznačoval jako šťastn}' inspirátor a
v}'borný duch organisační: vše, čeho se dotkl, dýše
názorem vlasteneckého klasicismu a často přechází do
romantiky, ačkoliv Jungmann sám v životě i v názorech byl spíše
stoupencem osvícenského racionalismu.

Josef Jun~n (1773-1847) narodil.5e 16. éervence 1773
v Hudlicích u Berouna: studoval piaristické g'ymnasium a
filosofii v Praze: vstoupil na právnickou fakultu, ale r.
1799 odešel jako učitel na gymnasium do Litoměřic, kde
šestnáct let horli\'ě působil mezi žáky v duchu nad?:l"'ného
vlastenectví. R. 1815 byl jme:lOván ;,rofesorem
akademického gymnasia \' Praze. jehož prť'fektem se později stal,
a r. 1815 vstoupil do \'}·služby. Zemřel v Praze 14. listopadu
1817: jeho smrt považována byla \':::eobecnč za neštěstí
národní.

V mladších letech \'ěnoval se Jungmann hlavně činnosti
básnické a publicistické. maje stále na mysli národní ob·
rození a zvelebení jazykové. \'ynikal spíše vysokou
kultu
159