vami a zalitém vítězným sluncem. Husitský národ
si řešil dotud své bytí jako otázku mravní a náhle
byl zaskočen bezohlednou silou, která uctívala pouze
moc a zevní energii.

Za této doby osnová nejhlubší a nejvážnější duch
český v lesnatých a divokých úvalech Českomoravské
vysočiny svou koncepci života: Jan Amos Komenský
skládá "Labyrint světa". Marností, klamem a ilusí
jsou mu paláce, kde v sebedůvěře vládne bohatství
a panství, stejně jako chrámy, v nichž lidé slouží
spíše nádheře a rozkoši než Bohu; hrou smyslů a pře.
ludem jsou kopule, sloupoví a schodiště; pravdou a
jistotou srdce křesťanova jest pouze návrat do duo
chovního Jerusalema, do města božího. A současně
na rozkaz a z prostředků cizinců nebo zciiáčtělých
Čechů roste pod rukama vlašských architektů při
řece Vltavě kamenný labyrint svět.a, v němž- všecky
dary země, všecky iluse zraku, všecky možnosti hmoty
jsou zužitkovány a znásobeny.

Praha barokní ztělesňuje novou lásku k skutečnosti
a vládu nad ní; zosobňuje hierarchii nové společnos·
ti, která se skládá ze světských vladařů nad životy a
statky poddaných a z církevních vladařů nad dušemi
věřících; hlásá svými stavbami a písní svých zvonů
krvavou slávu aristokratického a kněžského imperia.
lismu. Krev a slzy namíchány jsou do malty, která
spájí kameny v smělých klenbách jesuitských chrámů
a šlechtických paláců; karyatidy nesoucí na krásně
ohnutých plecích tíhu portálů a vzlet balkonů, mají
mimoděk vepsánu v rysích bolest poddaného lidu, je.
hož práce a poslušnost hradí výlohy panského lesku;
ano, odvážil bych se říci, že do základů velkolepé
barokní Prahy zazděn byl osud celého pok~řeného
národa: chápeme již, proč se na nás barokový genius
loci dívá maskou tragickou? Osloví·li nás, nepromlu~
ví dojista v naší mateřštině. Nejen architektoničtí