její, a zlehounka políbí svíží líčko; probudí se ze
sn~ a ňadra její se zachvějí. Zašuměla lípa,
zavlnilo vysoké žito jako stříbrozelená hladina
jezerní, a mezi ním se pohyboval strakatý dav lidu,
jako by na jeho vlnách ploval.

Byl to vesnický pohřeb svobodného děvčete;
ovšem smutný, ale velmi pěkný pohled naň.
Napřed šli dva trubači, za nimi neslo šest droužek
rakev. - Zde je způsob, že bývá děvče od děvčat
k hrobu noseno. - Vedle droužek šli jejich chlapci,
každý kytku v ruce; za rakví šlo ještě šest
svobodných párů a potom teprv rodiče a známí.

Děvčata měly vínky, co jsem ponejprv viděla,
protože ta krásná ozdoba panen šátkům ustoupit
musela. do kterých si nyní pěkné vlasy kryjí a
tak ~e od žen neliší. Tmavé vlasy měly k zadu
zčesané a do čtyr vrkočů spletené, u zavázadla
černou mašli a na konci každého vrkoče též.
Potom trochu nad čelem bílý vínek na dlaň široký,
zpředu krásně vyšitý aneb krajkami vysázený. Pod
vrkočemi se zaváže a konce též mřížkami
protkané visí ku předu. Na vrchu . hlavy měla každá
po rozmarýnovém věnečku. V dmi ladně vyhlíželyl
- Bulky prý mívaly jen dva vrkoče a vínky s
černým, červeným a modrým šmelcem vyšité.

Rakev byla celá červenými šátky ověšena a
na vrchu ležel věnec z dělaných kytek. Někdy
prý dávají v šátku svázaný bochník chleba umrlému
za hlavu, a ten se po pohřbu v hospodě rozkrájí
a k pivu sní, ale při tom pohřbu toho nebylo.

Když se blížili k vršku, kde jsem seděla, po
stavily děvčata rakev dolO, vstoupily k zadu