vysoký ?" divila se selka. "Je vyšší a bytelnější
chlap než já," odpověděl sedlák.

Na to jsme si ledacos vypravovali, a já
musela na jich žádost o Praze povídat, a jak to
v kraji je. "A kde domovem 7" ptá se mne
sedlák. Povídám, kde byli moji rodiče a kde nyní
jsou. - "Tak daleko?" opakovala Anča, "a paní
se nestýská po mámě?" - "Hlúpá, zvyk je druhá
přirozenost. Kdybys měla chlapce ráda, šla bys'
sním i do kraje a nedbala na nic;" tak přetrhl
moji odpověď tatík. ~ "Ba to nešla, raději do
výmluvy," řeklo děvče odhodlaně a zakroutilo
hlavou.- "Však byste přece šla, Ančo," povídám
na to, "jen kdyby pro vás hezký chlapec přišel.
V kraji· je lépe -než zde, a jistě by se vám líbilo.
t- "Paní, já bych takového ani nechtěla, ať by si byl
jako obrázek, který by mne odtud odvedl. Kterak
bych iiva byla, s našima za týden ani jednů
nepromluvit? Jednů jsem byla v Klatovech na půtě, ale
mně se tam tolik stýskalo, že jsem se ani modlit
nemohla/' Takovou zpívá zde každý. Ten sladký
domov I Já s~ jim nedivím, vždyť jsem měla také
již chvíle, kdy bych byla mnoho za to dala,
malou chvilinku v milých R ••. pobyt, s mými si
pohovořit a všecka pro mne drahá místa
proběhnout, a nejsem na sviij domov svazkem
přírody vázaná horákyně I Smála bych se, aby tak
někdo přišel a o kosmopolitismu jim kázal. Co
by řekli 7 " Tomu spadly myšlenky, v hlavě se mu
popudilo; nechte ho I on neví, co mluví.
(
Z přístolku vytáhl sedlák knížky, které jsem
mu byla půjčila, na ledacos se vyptával a povídal,

57